Proč nekouřit?

V důsledku kouření ročně zemřou tisíce Čechů

Téměř každé páté úmrtí v České republice souvisí s kouřením. Ročně zemře kolem 18 000 kuřáků na nádorová onemocnění, na nemoci srdce a cév, nemoci dýchacího ústrojí a další onemocnění související s kouřením. Cigaretový kouř totiž obsahuje celou řadu škodlivých látek, které jsou nebezpečné pro zdraví, některé z nich prokazatelně zapříčiňují rakovinu a mnohá další onemocnění. Kouření přitom nepoškozuje jen samotné kuřáky, ale i osoby v jejich okolí, které jsou vystaveny tabákovému kouři.

Zdravotní následky kouření:

• Nádorová onemocnění

V tabákovém kouři bylo odhaleno přes šedesát látek s rakovinotvornými (karcinogenními) účinky. Pro svou nebezpečnost byl proto tabákový kouř zařazen do seznamu karcinogenů třídy I A, tedy nejvyšší kategorie. S každou cigaretou se riziko onemocnění rakovinou zvyšuje. Nejohroženější jsou u kuřáka plíce, močový měchýř, slinivka břišní, rty, jazyk, hrtan i hltan, ale také žaludek a střeva.

• Nemoci srdce a cév

Kouření výrazně urychluje rozvoj aterosklerózy (kornatění tepen). Jejím důsledkem jsou cévní mozkové příhody, srdeční infarkty, ischemická nemoc dolních končetin atd. Cévy jsou tabákovým kouřem poškozovány už při vykouření pár cigaret denně. Riziko však zároveň rychle klesá, pokud kuřák zvládne se svým zlozvykem přestat. V zemích, kde přijali úplný zákaz kouření ve vnitřních veřejných prostorech, klesl počet akutních infarktů myokardu v průměru o 17 %!

• Nemoci dýchacího ústrojí

Kuřáci trpí častými záněty dýchacích cest, které mohou přejít v chronické záchvaty kašle a plicní emfyzém. V krajním případě mohou tyto případy končit i trvalou závislostí na přístrojovém kyslíku.

• Cukrovka

Kouření znásobuje riziko vniku cukrovky v dospělosti přibližně dvakrát. U kuřáků navíc významně roste nebezpečí komplikací cukrovky v podobě nemocí ledvin, očního pozadí nebo poruch cévního zásobení končetin (kolem 70 % amputací u diabetiků je zapříčiněno kouřením).

• Kůže

Kouření urychluje zevní projevy stárnutí kůže. V důsledku kouření se zhoršuje pružnost pleti, tvoří se více vrásek, pleť povadá a získává našedlou barvu.

Pasivní kouření není o nic méně škodlivé

Lidé (zejména děti) pohybující se dlouhodobě v zakouřeném prostředí častěji trpí záněty dýchacích cest, záněty středního ucha a vystavují se vyššímu riziku propuknutí leukemie. Hrozba nádorových onemocnění je v případě pasivního kuřáka stejná jako v případě kuřáka aktivního. Následkem pasivní kouření zemře v ČR ročně až 2 000 lidí!

Zajímá vás více?

Další informace o zdravotních dopadech kouření naleznete např. zde: www.koureni-zabiji.cz/proc-prestat www.koureni-zabiji.cz/article/knihovna-obrazovych-varovani



ZAJÍMAVOSTI A STATISTIKY

• V roce 2015 bylo v populaci ČR celkem 24,1 % současných kuřáků. To představuje statisticky významný pokles (o 6,2 %) oproti roku 2014. Více než tři čtvrtiny představovali denní kuřáci.

• Nejvyšší výskyt kuřáctví tabákových výrobků je zaznamenán ve věkové skupině 15–24 let (35,3 %). U starších skupin podíl kuřáků klesá na 27,4 % ve skupině 25–44letých, 23,1 % mezi 45–64letými, až nakonec na 11,8 % u osob ve věku 65 let a více.

• Muži kouří nejčastěji 15–24 cigaret denně (35,5 %), ženy pak nejčastěji 5–9 cigaret denně (32,6 %). Oproti roku 2014 se snížil počet cigaret vykouřených denně u nejmladších kuřáků. Ve věkové kategorii 15–24 let téměř sedm kuřáků z deseti uvedlo, že denně vykouří méně než 10 cigaret.

• V roce 2015 bylo 14,8 % nekuřáků vystaveno tabákovému kouři na pracovišti (19 % mužů a 10,2 % žen).

Zdroj: Státní zdravotní ústav
(celá zpráva k dispozici zde: www.szu.cz/tema/podpora-zdravi/uzivani-tabaku-v-ceske-republice-2015)

 

• V České republice bylo v roce 2012 ve věkové skupině 18–22 let celkem 53 % kuřáků. 27 % z nich kouřilo každý nebo téměř každý den, 11 % občas a 15 % příležitostně). Méně než polovina mladých lidí se považovala za nekuřáky.

• Z těch, kteří začali kouřit pravidelně před 16. rokem věku, pravidelně kouřilo 78 %. Na druhou stranu mezi těmi, kteří začali pravidelně kouřit až mezi 16. a 18. rokem, bylo méně pravidelných kuřáků.

• Průměrný věk při vyzkoušení první cigarety u pravidelných a silných kuřáků je pouhých 13,8 let.

• Mladí kuřáci nejčastěji kouří v restauracích, barech, diskotékách a klubech (64 %). Příležitostní kuřáci pak kouří téměř výhradně v těchto zařízeních (73 %).

• Polovina (50 %) mladých pravidelných kuřáků podle průzkumu utratí měsíčně za cigarety 300–1000 Kč, téměř čtvrtina z nich (23 %) až 2 000 Kč.

• 86 % mladých lidí považuje kouření za závislost. Do budoucna s ním chtějí přestat dvě třetiny (66 %), protože si uvědomují dopady na zdraví (52 %) a finanční zátěž (46 %).

Zdroj: Průzkum realizovaný skupinou studentů Fakulty sociálních věd UK a společností Ipsos v České republice v roce 2012, zaměřený na aspekty kuřáctví příznačné pro mladou populaci
(celá studie ke stažení zde: www.ipsos.cz/public/media/tiskove_zpravy/2013_Koureni%20mladych%20lidi%20-%20vyzkum%20FSV%20UK%20a%20Ipsos.pdf)

 

• Každá vykouřená cigareta zkracuje život o 5 minut.

• Na světě každou hodinu zemře na následky kouření 560 lidí. To znamená 13 400 lidí každý den a 4,8 milionu lidských životů za rok.

• Pokud se počty kuřáků budou zvyšovat současným tempem, zemře v roce 2020 na následky kouření ve světě až 10 milionů lidí.
Zdroj: www.odvykani-koureni.cz/koureni-v-cislech

 

• Globální ekonomické ztráty způsobené spotřebou tabáku čtyřikrát převyšují příjmy z jeho zdanění.

• Spotřeba tabáku sice přináší státním pokladnám přes čtvrt biliónu dolarů (269 miliard USD, tedy 6,9 biliónu korun v daňovém roce 2013–14), ekonomické náklady spojené s jeho užíváním jsou však téměř čtyřikrát vyšší a globálně přesahují hranici jednoho biliónu dolarů (téměř 26 biliónů Kč).

• Příčinou ekonomických ztrát jsou nemoci související s kouřením a snížená produktivita práce na pracovišti. Do propočtů jsou započteny také hypotetické výpadky ve spotřebě a investicích, způsobené předčasnými úmrtími kuřáků.

• Očekává se, že do roku 2030 vzroste počet každoročních úmrtí způsobených užíváním tabákových výrobků a kouřením z cca 6 na 8 miliónů. V 80 % případů se přitom bude jednat o kuřáky z nízko- a středněpříjmových zemí.

• Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) kouří asi 1,1 miliardy lidí, tedy pětina světové populace nad 15 let. Přibližně jedna desetina ze 6 milionů lidí, kteří ročně umírají kvůli spotřebě tabáku, je obětí pasivního kouření.

• Z 269 miliard vybraných v daňovém roce 2013/2014 na daních za tabák a kuřivo byla na protikuřácká opatření použita pouhá miliarda.

Zdroj: Zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO) a amerického Národního ústavu pro potírání rakoviny (NCI), leden 2017
(www.who.int/mediacentre/news/releases/2017/tobacco-control-lives/en/)




Užívání tabáku v České republice – základní informace

• V dospělé populaci bylo v ČR v roce 2016 celkem 28,6 % kuřáků. Z toho téměř dvě třetiny - 19,6 % představovali denní kuřáci. Denně kouří 23,8 % mužů a 15,6 % žen. Převážně kouří česká populace cigarety. Podíl jiných tabákových výrobků určených ke kouření je zanedbatelný. Muži kouří nejčastěji 15 – 24 cigaret a ženy 5 – 9 cigaret denně.

• V dospělé populaci bylo v ČR v roce 2016 71,4 % současných nekuřáků – 65 % mužů a 77,5 % žen.

• V průběhu let 2012 – 2016 došlo k mírnému poklesu počtu denních kuřáků tabákových výrobků o 3,8 % s výraznějším poklesem u žen o 4 % než u mužů (o 2,9 %).

• Ve všech věkových skupinách došlo v průběhu let 2012 – 2016 k poklesu počtu kuřáků tabákových výrobků; nejvíce ve věkové skupině 15 – 24 letých, a to ze 45 % na 34,6 %.

• V průběhu let 2013 – 2016 došlo k mírnému nárůstu spotřeby elektronických cigaret z 3,5 % na 5,7 %. (pozn.: Spotřeba elektronických cigaret se sleduje od roku 2013).

• V průběhu let 2012 – 2016 došlo k poklesu počtu osob exponovaných tabákovému kouři v domácím prostředí o cca 5,5 % a v pracovním prostředí o cca 6,6 %. I přes uvedený pokles je v domácím i pracovním prostředí vystavena tabákovému kouři pětina osob. Muži jsou exponováni tabákovému kouři na pracovišti více než dvakrát častěji než ženy, a to v případě kuřáků a i nekuřáků.

• V průběhu let 2012 – 2016 došlo k významnému vzestupu počtu osob, kterým lékař při návštěvě zdravotnického zařízení doporučil přestat kouřit, a to o 9,6 %. V roce 2016 bylo lékařem doporučeno přestat kouřit 40,6 % osob. Přibližně 30 % současných kuřáků se v průběhu posledního roku pokusilo přestat kouřit – mužů 26,1 % a žen 33 %. Počet současných kuřáků, kteří zvažovali v souvislosti se zdravotním varováním na balíčku cigaret přestat kouřit, vzrostl ze 16,1 % na 22,8 %.




Komentáře českých odborníků

prof. MUDr. Eva Králíková, CSc.
Byl to mnohaletý zápas s velkým protivníkem, který jediný prodělá: s výrobci cigaret. Jejich prodej totiž o pár procent klesne. Důvody jsou tři – někteří lidé přestanou kouřit (byla to poslední kapka pro jejich rozhodnutí), jiní s kouřením nepřestanou, ale omezí ho (musí s cigaretou ven) a hlavně méně mladých kouřit začne. Pohostinský průmysl naopak s nekuřáckým prostředím všude na světě své zisky zvýšil. Také u nás nekouří tři čtvrtiny obyvatel a někteří do restaurací nechodili právě proto, že se tam kouřilo. Právo dýchat čistý vzduch je nepochybně nadřazeno právu kouřit. Stejně jako v restauraci čekáme nezávadné jídlo a nezávadné pití, měl by tam být i nezávadný vzduch.

 

JUDr. Tomáš Kindl
Každý má právo na ochranu zdraví. Tabákový kouř již nebude výjimkou z norem zajišťujících zdraví nezávadné prostředí. Věřím, že stejně jako jsme si zvykli na čistý vzduch v nemocnicích, školách a autobusech, rádi si zvykneme na čistý vzduch i v restauracích.

 

MUDr. Alena Šteflová, Ph.D., MPH
WHO velmi oceňuje, že se Česká republika přijatým zákonem připojila mezi moderně a zdravě smýšlející země. Cílem je, aby počet kuřáků v rámci evropského regionu do roku 2025 poklesl o 30 %, což je velká výzva především pro české ženy, které v rámci EU vedou, a to i v kategorii dospívajících. V zemích, kde odpovídající opatření byla nastavena, již k poklesu spotřeby tabákových výrobků došlo. Zákon však cílí především na ochranu nekuřáků. Je dobré si uvědomit, že žádná bezpečná úroveň vystavení se pasivnímu kouření neexistuje. Zatím ovšem stále téměř polovina dětí pravidelně dýchá vzduch znečištěný tabákovým kouřem na veřejných místech a více než 40 % dětí má alespoň jednoho rodiče kuřáka. Již po roce bez kouření přitom klesá riziko kardiovaskulárních onemocnění na polovinu. Přestat kouřit se zkrátka vždy vyplácí.

 

PhDr. Ladislav Csémy
Kouření a nadměrná spotřeba alkoholu mají závažný globální dopad na zdraví populace a také působí značné ekonomické ztráty. Vědecké práce potvrzují, že ve vyspělých evropských zemích jsou kouření a spotřeba alkoholu v první desítce rizikových faktorů, které mají dopad na celkovou míru nemocnosti a úmrtnosti. V České republice lze kouření připsat 17procentní podíl na roční úmrtnosti a alkoholu 5 až 6 procent. Vedle prokázaného podílu na mortalitě mají kouření a pití významný dopad na pracovní neschopnost a invaliditu. Tyto poznatky vedly k hledání cest, jak snižovat negativní společenské dopady kouření tabáku a pití alkoholu. Jednou z nich je určitě přijetí tzv. protikuřáckého zákona.

 

MUDr. Kamila Zvolská, Ph.D
Nekouření ve vnitřních veřejných prostorech chrání zdraví kuřáků i nekuřáků uvnitř před toxickým kouřem. Je to významná společenská změna směrem ke zvýšení vnímání škodlivosti tabákového kouře, a to nejen vzhledem k vlastnímu zdraví.